Climbing Mont Blanc přes Aiguille de Bionnassay
Krásná trasa na Mont Blanc. Po neustálém sledování předpovědi počasí, jsme ve středu přes WhatsApp zarezervovali nocleh, zaplatili zálohu a oznámili trasu, po které dorazíme na chatu. Předposlední den dovolené v Chamonix jsme všichni zajeli vlakem do Les Houches, pak lanovkou na Bellevue a fičeli nahoru. Ostatní nás doprovodili na Col de Tricot a pak už sami Pašeráckou stezkou okolo Refuge de Plan Glacier na Refuge Durier. Potkali jsme jen jednoho člověka, tato trasa moc využívaná není. Většina chodí z La Gruvaz, kolem Chalets de Miage. Trasa je bez problémů a zřejmá i za Plan Glacier. Ani pilíř pod Durierem není tak strašný, trochu se to sype, ale to skoro všude. Prostředí je ale nádherné a divoké.
Durier je budka, jak ze staré tržnice, ale uvnitř je vše uspořádáno tak, aby i ve dvanácti lidech nebyl problém. Nejlepší vzpomínku mám ale na jídlo. Chatařka Manon v kuchyňce, kde není moc místa k otočení s hrncem v ruce, doslova čaruje.
Večer přišla bouřka, trošku nasněžilo a napršelo a přišly krásné večerní mraky. Snad ráno nebudou skály nahoře v ledové glazuře. Manon nám ještě večer napsala potvrzení o pobytu, které funguje i jako vstupenka na jinou chatu na Mont Blancu za podstatně nižší cenu. Když to nejde úplně podle plánu a je třeba někde nouzově přespat a dolů sejít až ráno. V oblasti se také pohybují horští četníci, členové Brigade blanche (Bílá policie) a kontrolují nejen oprávnění, ale v některých případech také povinnou výstroj.
Ráno mi dochází, že nastal komunikační šum ohledně "half past three", protože o půl třetí je stůl prázdný a Manon tuhá :-) Naše chyba. Tak si dáme ještě hodinku, no. Syn začíná být nervózní a plaší, že to nestihneme. O půl čtvrté už začínáme dělat trošku hluk a balit, protože Manon ještě navíc zaspala. Vše se ale zvládlo a ve čtyři za sebou zavíráme dveře. Na chatě spí ještě dvě dvojice, ale všichni chtějí na kopule Miage, takže jdeme sami.
Trasa na Bionnassay je zespodu bez problémů, občas je třeba nasadit mačky a za chvíli je zase sundat, protože sněhová pole jsou zmrzlá a mezi nimi je to po kamenech docela daleko. Pak začíná pěkný skalnatý hřeben, ale pořád je to lehké lezení a není to moc strmé. Za skalnatou pasáží začíná zase sníh a hlavně začínáme vidět. Obávaná skalní ostruha je kousek před námi. Největší problém je, najít ideální místo k nástupu, což se nám úplně nedaří a trošku si to komplikujeme. Možností je víc, všude jsou stopy, ale některé jsou nad náš morál. Nakonec nejdeme až do komína, ale zprava je nad hlavou směrem zpět lavice, po které to jde. Potom už je dobré se držet hřebene, většinou vpravo, někdy vlevo, všude jsou stopy a lezení není těžké, ale krásné a exponované. Za ostruhou jdou mačky na nohy a už tam zůstanou. Na vrchol je to sice strmé, ale není to daleko.
Pak přichází třešnička na dortu. Hřeben jako žiletka na Col de Bionnassay. Na koníka nejdeme a opatrně ho přecupitáme, ať se nezdržujeme. Za sedlem jsem čekal, že budeme za chvíli na Dôme du Goûter, ale je to ještě pořádně strmé, někdy v ledu, někdy v čerstvém sněhu a dost se to protahuje. Cestou, ale vychází sluníčko a přes tu nádheru na ten krpál moc nemyslíme.
Potom už je to pořád dokola, levá, pravá, posledních 500 výškových, choďák, ale bez vzduchu. Začínám si všímat, že je lano mezi námi, čím dál častěji zcela natažené vzduchem a já, čím dál častěji vyžaduji pauzu. Není to žádná katastrofa, protože předbíháme hodně lidí, ale ten můj chrt začíná mít navrch. Zub času a 30 let rozdíl prostě neošidíš :-)
Nahoře moc neotálíme, pár povinných fotek a fičíme dolů.
Před čtyřmi dny jsme vyjeli prvním lanem na Midi a zašli na Mont Blanc du Tacul. Když jsme se vraceli, tak v jedenáct už byl sníh jako kaše. Proto jsme se dnes rozhodli neriskovat a vrátit se stejným směrem, normálkou okolo Gouteru, místo kratší trasy na Midi i když víme, že sestup až dolů bude bolet. Odrh a svah na Mont Mauditu jsme si prohlíželi z Taculu a viděli jen jednu dvojici sestupovat. Proti nám šla, ale minimálně o tři hodiny dříve. Neriskujeme. Dole v Chamonix bylo v týdnu 36 °C, takže podmínky nic moc.
Zpátky z kopce už to je jiná písnička a za chvíli jsme u Valotky a pak u Gouteru, kde konečně sundáváme mačky a měníme ponožky. Je hrozné vedro. Když jsem tu byl naposled, spali jsme ještě ve stanu a do staré chaty jsem nesl ztracenou kešku. Nad kuloárem už to tak neodsejpá, protože dáváme pozor, ať na lidi dole něco nehodíme. Cestou posloucháme jak lítají šutry vedle a je to jak podle jízdního řádu. Před kuloárem tedy počkáme, až proletí poslední z aktuálního sesuvu a honem valíme na druhou stranu. Odpoledne je to prostě na prd.
Ale tím skoro všechny potíže končí a my můžeme zase zrychlit. Skoro proto, že ještě několikrát měním ponožky a dolů zbývá ještě 1500 výškových. Ještěže, ty propocené vždycky tak rychle na batohu uschnou. Únava se pomalu dostává ke slovu, cestou potkáváme spousty kozorožců, míjíme Nid d'Aigle, kde finišují s dostavbou nového nádraží. Podél tunelu a kolejí konečně dorážíme na Mont Lachat. Mezi tím píše Manon. Ptá se jestli jsme v pořádku, jaké jsou nahoře podmínky a prosí o nějaké fotky. Posíláme pár fotek, popisujeme tu nádheru a děkujeme za servis a výborné jídlo.
Konec? Ale kdeže. Zjišťujeme, že vlak z Bellevue tu vyjíždí, jen když má někdo rezervaci spoje. Tuto informaci jsem nikde na netu nenašel, byla pouze na ceduli na nádraží. Jak mám k čertu vědět, kdy se vrátím z Mont Blancu??? Tak naposled batohy na záda a poslední 2 km v letním deštíku na Bellevue k lanovce. Potom ještě dole na nádraží naposledy píše Manon, jestli jsme zvládli i Mont Blanc, kterou trasu jsme zvolili pro sestup a zda může použít naše fotky na Instagramu. Veškeré dostupné informace o podmínkách nahoře i s případnými fotkami jsou tak pro všechny další zájemce dostupné online, což je dobře. Dole v Les Houches se suneme k vlaku, který nás dováží zpět do Chamonix. Vytoužená sprcha, protože už cítím sám sebe a hurá na pivo to trošku oslavit. Ráno skončí parádní dovolená v Chamonix a začne druhá část přesunem k San Marinu.
Parametry:
Bellevue - Durier 11,6 km, 1939 m výstup, 409 m sestup.
Durier - Bionnassay - Mont Blanc - Bellevue 19,7 km 1848 m výstup, 3411 m sestup.
Časy:
Bellevue - Col de Tricot: 1:40 h, Col de Tricot - Durier: 4:30 h. Celkem 6:50 h
Durier - Bionnassay: 3 h, Bionnassay - Dôme du Goûter: 2 h, Dôme du Goûter - Mont Blanc: 2 h.
Mont Blanc - Gouter: 1:50 h, Gouter - Bellevue: 4 h. Celkem 13 h.
Video: https://youtu.be/kxVv53FVsG8
