Na neděli jsem po sobotních "osmitisícovkách" zvolil lehčí túru. Minule jsem trasu z Kegelsbergu zkrátil a nedostal se na dva kopce na hranici Krušných hor se shodným názvem Steinberg. Zaparkoval jsem na osvědčeném parkovišti u bývalé výletní restaurace. Začátek trasy vedl po stezce podél hlavní silnice, podle mapy dokonce žlutě značené. Začátek pěšinky jsem trefil, značená tedy nebyla, ale později se mi pěšinka ztratila. Pak jsem na ni opět narazil, ale o kus dál jsem se už prodíral vysokými kopřivami a malinami. Po nočním dešti to nebylo moc příjemné, za chvíli jsem měl nohavice urousané a pohorky těsně před promočením. Naštěstí dále už se dalo mluvit o cestách, byť některé úseky byly zarostlé. Následoval první kopec na trase, Erlberg a druhý, mezi pastvinami posazený zalesněný Mühlberg, na který mě doprovázelo stádo zvědavých krav. Na vrcholu mě zaujalo několik obřích mravenišť. První zastávku jsem si udělal u chaty poblíž zarostlého rybníčka. Následoval vyšší ze Steinbergů, který je ovšem relativně plochý a nejvyšší bod se nachází na poli, kde je momentálně již vzrostlé obilí. Pěkný výhled na aglomeraci kolem města Chemnitz je i z polní cesty. Druhý Steinberg je o tři metry nižší, ale vypadá jako kopec. Vlastní vrchol je tedy také plochý a určit nejvyšší místo podle oka je obtížné. Na kraji lesa byla lavička a poblíž se mi jevilo nejvyšší místo. Sešel jsem po polní cestě do vsi Meinersdorf, kde mě zaujal legrační rozcestník mj. se směrovkou Pikachu. Prohlédl jsem si hřbitovní park u kostela Panny Marie. Potom jsem si chtěl prohlédnout park u státní silnice S 259, ale jedná se o soukromý pozemek a přístup do parku není povolen. Ještě že se kolem dalo projít a nemusel jsem se vracet. V dalším úseku jsem naplánovanou trasu pozměnil a šel jsem do kopce a po zelené na odpočinkové místo Tischl, kde jsem si chvilku odpočinul. Pokračoval jsem přes les na polní cestu, kde jsem se chtěl nasvačit na piknikovém místě s lehací lavičkou. Měl jsem opět štěstí, lavička byla volná. Chvilku po mně přišla rodina se dvěma dětmi a nebyla z mé přítomnosti nadšena. Leč i v Německu ještě platí, kdo dřív přijde... Po svačině mi zbývaly k autu asi dva kilometry. Podle předpovědi mělo být tepleji než v sobotu, ale bylo chladněji, více oblačnosti a pocitovou teplotu ještě snižoval čerstvý vítr. Ovšem na turistiku stále parádní počasí. Příští týden zřejmě bude hůř, tedy pokud se výhled meteorologů potvrdí.
