Na završení himalájské výzvy jsem si naplánoval trasu přes dva chybějící vrcholy a přidal další čtyři již zdolané "osmitisícovky". Předpověď slibovala pěkný podzimní den a docela se vyplnila. Ráno byly +3°C, mlha nebyla, ale dopoledne nebe z části zakrývala nízká oblačnost. Po poledni bylo sluníčka více a bylo i příjemně teplo, kolem 15 °C. Kvečeru se zase trochu ochladilo.
Na první vrchol Biwak-Kuppe/Makalu jsem šel po stejné trase jako na jaře. Při sestupu ze skalního výchozu mi uklouzla noha na vlhké skále a spadl jsem na zadek. Pád odnesla naštěstí jen treková hůl, kterou jsem promptně opravil pomocí modřínové větvičky a univerzální pásky. Pokračoval jsem na Scharspitze/Nanga Parbat. Razítkovací místo se nachází u turistického přístřešku. Vlastní vrchol je kousek vedle cesty, nezajímavý, zarostlý maliním. Dolů jsem šel po trase bývalé bobové dráhy, kterou připomíná kamenný val u zatáčky obchodního rady Zietze. Prohlédl jsem si Goethův pomník a bezpečnostní přeliv na potoce Schwarzwasser. Prošel jsem po okraji městečka Altenberg a začal stoupat na Geisingberg/Dhaulagiri. Focení stáda krav s Geisingbergem v pozadí jednu krávu zaujalo a pózovala jako zkušená modelka. Odbočil jsem z cesty, abych se podíval do propadliny (Altenberger Pinge). Od plotu však dolů vidět nebylo. Na Geisingbergu bylo ve čtvrtek zavřeno, tak jsem uvažoval, že si dám pivo při průchodu Geisingem. Nakonec jsem si dal zmrzlinu z prodejního automatu, byla výborná. Po polední přestávce na lavičce u kostela jsem šel podél hřbitova a dále nahoru lesem. Jedná se o lesní schodiště, které dosahuje sklonu přes 30 %. Docela jsem se zadýchal. Z okraje vesničky Löwenhein vedla trasa 2 kilometry po silnici. Alespoň že provoz byl minimální. Podél silnice jsou jen pole a louky, žádné lesy. I polní či luční cesta na Traugotthöhe/Annapurnu vedla mimo les. Na vrcholu je pěkné posezení na bytelných lavicích se stolem a také pěkný rozhled. Po chvilce odpočinku jsem vyrazil na zpáteční cestu do Zinnwaldu. Slunce svítilo, cesta, teď už občas i lesem, pěkně ubíhala. Na louce jsem potkal slečnu na koni se čtyřmi psy na volno. Bylo úchvatné sledovat jejich ladnost a radost z pohybu. Prošel jsem Zinnwald, kde mě zaujal plot s latěmi ve výšce sněhu z jednotlivých let, a na závěr vystoupal na Kl. a Gr. Lugstein alias K2 a Mount Everest, kde jsem si udělal i finální selfíčko. Po návratu na parkoviště jsem šel ještě vyfotit nedaleký kontroverzní památník obětem koronaviru.
