Pěkný výlet na nejvyšší vrcholy rodného okresu. Počasí bylo příjemné, teplota kolem 20 °C, osvěžující větřík a sluníčka tak akorát. Původně jsem chtěl jít trasu opačným směrem, ale kvůli předpovědi zatažené oblohy po poledni, která se nenaplnila, jsme směr obrátili. A taky se v tomto směru dala v závěru trasa zkrátit, původní plán byl jít přes Dobrou Vodu a Zdeňkov.
Zaparkovali jsme u kaple Nanebevzetí Panny Marie v Olší a vydali jsme se po modré turistické značce na Bradlo. Cestou jsme minuli „tajemný betonový objekt“, který Petra správně pojmenovala, profesi projektantky holt nezapře. Mně tedy funkce objektu nejprve nedocvakla. Ale výraz „janek“ byl novinkou pro nás oba. Za vyhlídkou Petra šla po modré, já se vydal po neznačené cestě a přes SV vrchol Bradla jsem se vrátil na modrou. Petra na mě čekala na Bradle u sochy čerta. Po tom, co jsem prozkoumal vrcholovou skálu, jsme pokračovali po modré, pod Hradiskem jsme si trasu 2× zkrátili po lesních cestách bez značení. Vrcholová skála na Hradisku mě uchvátila. Výstup sice zvládne i běžný turista, ale Petra zůstala „v základním táboře“ a udělala mi vrcholové foto. Při sestupu z Hradiska Péťa našla na lesní cestě sojčí pírko. Šli jsme nejprve po zelené a dále po neznačené cestě směrem na Pivničky. Petra šla po cestě s levotočivou zatáčkou, já po pěšině a kousek přes les a průsekem na Pivničky. Kolem vrcholu se nedávno dost kácelo, asi kůrovec, a tak je vrchol téměř bez velkých stromů. Od prohlídky nedaleké skály jsem upustil. Petra čekala na křižovatce za zatáčkou. Sešli jsme dolů na asfaltku, kde jsme se svlažili u nápaditě provedeného pítka studánky. Studánek jsme cestou již míjeli více, ale tato stála i za fotku. Pak jsme šli téměř 3 km po asfaltce, později se žlutou značkou. Až před Kučerovým lesem se žlutá odpojila z asfaltu na nezpevněnou cestu, po které se šlo mnohem lépe. Nasvačili jsme se na polorozpadlé lavičce na hrázi Romantiky. Tady mě Petra zaskočila návrhem na zkrácení trasy. Vzhledem k náročnému "společenskému" programu v předchozích dnech jsem Petře dal za pravdu. Vrátili jsme se kousek zpět, prohlédli si studánku pod hrází a po lesních cestách kolem pěkného rybníčku a chaty U Obrázku došli na křižovatku s modrou pod Bradlem, kudy jsme už dopoledne šli. K autu to bylo z kopečka jen kousek. Na zpáteční cestě jsme se prošli od silnice ke kostelu sv. Jáchyma nad Dobrou Vodou a zastavili jsme se u památné Praskoleské lípy.
