NEPÁL Zápisky

Čt 30.4. NEPÁL DEN PÁTÝ

2. DEN EVEREST TREKU
ZE ZAMPHUTI (2660 m) DO NAMCHE BAZAAR (3480 m)
15,5 km ↑ 1035 m ↓ 300 m

7:30 snídaně
8:20 předat duffle nosiči
8:30 odchod

Probouzím se před pátou ranní, spalo se skvěle. Okna jsou zarosená. Venku zataženo. Už nemůžu usnout, tak dopisuji zápisky. Ranní hygiena, sbalení věci na trek a pro nosiče. V 7:30 snídaně, ovesná kaše s jablky a zázvorový čaj. Zaplacení útraty za včerejšek a dnešní snídani. V 8:30 vyrážíme směr Namche. Je zataženo a chvílemi mrholí, příjemných 12°C.

Cesta vede pořád nahoru dolů, co nastoupáš vzápětí sestoupíš, tady tomu říkají "Nepali flat". Jdeme lesem za zvuků šumící řeky, přes vesničky, kolem políček, cesta je chvíli udusaná hlína smíchaná z trusem mul, koní, yaků. Vzduchem se line vůně stáje. No prostě ty lejna prosycují vzduch. Les je smíšený, místy borovice, kvetou rododendrony. Potkáváme stáda mul a yaků, kteří tady vozí veškerý náklad do hor. Mají těžký život, je to vidět na jejich kondici... Na krku mají rolničky nebo zvonce, ať jsou slyšet už z dálky. Přecházíme několik visutých mostů, i ten nejslavnější Hilaryho pod Namche. Je to adrenalin, dolů skrz kovové pláty vidíš a celý most se houpe.

Před polednem přicházíme k nádherné barevné kamenné bráně, vstupu do Národního parku Sagarmatha. Je to i Check Point, kde se kontrolují a vydávají povolení ke vstupu do parku. Zastavujeme se na lehký oběd v podobě polévky, je přesně 12:00. Dávám si zeleninovou s nudlemi, je vynikající. Je nám nabídnuto nakládané chili v obrovské sklenici. Sidar povídá, pozor moc pálivé. Dávám si jen pár mini kapiček a má to fakt grády. Potkáváme už více trekařů z celého světa. V čele skupiny jde náš nepálský průvodce Sidar, milý usměvavý veselý malý muž, který umí pár slov česky a chce se pořád učit nová česká slovíčka. K sobě ještě máme druhého průvodce Kirama (to je tak zlatý kluk, hodný, trpělivý, ochotný), ten jde s pomalou skupinou a 2 nosiče, které průběžně potkáváme během treku.

Naše parta je naprosto úžasná, mix super zajímavých 18 lidí, stále se smějeme, vedeme živé diskuze. Za Hillaryho mostem začíná poslední náročné stoupání, obdivuji všechny, co si batohy nesou sami, třeba drobná Markét nese 16kilovou krosnu... Já jdu nalehko, v batohu mám max 6 kilo a fakt si to užívám :))

Do Namche dorazila naše první rychlejší skupina, Zbyněk - Lukáš - já - Zuzka - Martin - Sylva - Adam - Pepa - Markét - Mirek, za mírného mrholení, v 15:10. Je to jedinečné dechberoucí městečko vysoko v horách (3480 m) s úžasnou atmosférou. Musí se zažít na vlastní kůži. Došli jsme na ubytování, ještě nastoupali pár výškových metrů, a prošli brankou do Nirvany. Dole je prostorná útulná jídelna obložená dřevem, na zdech visí obrázky, které odráží nepálskou historii spjatou s nejvyššími horami světa. A ty výhledy... Božííí! Objednali jsme si oběd, stejk z yaka a k pití lahodný Masala čaj. Sidar přinesl klíče od pokojů, mohli jsme si vybrat. Jelikož Marťa byla ještě na treku, výběr byl na mě, 203, jasná volba. To číslo už s námi asi zůstane do konce treku :))

Pokoj v druhém patře, s petlicí a kladkou, na zemi koberec, na okně závěsy, dvě postele s naducanými přikrývkami, pár háčků a obrázků na zdi, pod oknem s oooch výhledem lavice, jedna zásuvka, vypínač na světlo a koš na odpadky. Jednoduché, útulné, jen ta teplota v místnosti, 12°C, auau, ale Sir Joseph spacák to jistí. Umyvadlo a toaleta jsou společné, na chodbě. WIFI v jídelně free.

V podvečer jsme se šli projít uličkami Namche. Rozsvícené krámy, obchůdky, kavárničky, vše ponořené do mlhy a chladu. Péřovka je tady nejlepší kamarád. Koupila jsem si nepálské vlaječky na batoh. Vrátili jsme se na večeři, podávala se v 19 h. Ještě jsem měla hlad, tak jsem si objednala mo-mo taštičky plněné sýrem a zázvorový čaj. Tomáš nám dal instrukce na následující den a povídali jsme si až do 22 h. V místnosti příjemné teplo z kamen, nechtělo se do studených pokojíčků.

Večerní hygiena se sebezapřením, no umývejte se ve studené vodě ve studené místnosti. Kurz otužování pokračuje. V Namche spíme 2 noci.