Hiking TANZANIE 2. den - Arusha
TANZANIE - MERU & KILI zápisky II.
Ne 15.6. DEN DRUHÝ
PŘÍLET - UBYTOVÁNÍ - ARUSHA
Přílet do Tanzanie v neděli ráno v 1:33 místního času (posun +1h). Na letišti jsme koupili víza za 50 USD a do pasu dostali razítko. Noční Tanzanie nás přivítala příjemnou teplotou i vlhkostí vzduchu. Vyzvednul nás Patrick, náš tanzanský hlavní průvodce a manažer afrického týmu, který se o nás staral po celé dva týdny. Mikrobusem přejezd do hotelu Arusha Tourist Inn. Arusha leží ve skoro 1400 m a žije zde přes 600 tis lidí. Transfer do hotelu trval asi půl hodiny, nevím přesně, jelikož po místní silnici ve výstavbě (udusaná hlína se spoustou šutrů) jsme jeli velmi pomalu. Jezdí se tu vlevo. Byla hluboká tma a tlumené pouliční led lampy moc světla nedávaly, takže okolí zahalené do tmy. Hotel čistý, bokem v ulici, kousek od rušné Sokoine Avenue. Ubytování v 2lůžkovém pokoji no. 305 ve třetím patře. Už na letišti jsme si sedly s Doubravkou, skvělou akční mámou 4 dětí z Prahy, instruktorkou paraglidingu, která má neskutečný přehled a procestovala snad celý svět. Na pokoji jsme spolu. Hotel má malou recepci s jídelnou a v každém patře verandu. Dveře se otevírají na kartu. Hlavní pokoj s manželskou postelí s nebesy a moskytiérou (spí se skvěle, matrace tvrdá tak akorát), 2 noční stolky, 2 křesílka s kulatým stolečkem, šatní skříň a toaletní stolek přímo pod oknem s výhledem do ulice a na Mt. Meru. Koupelna s WC je velikostně tak akorát, prostorný prosklený sprchový kout, velké osušky.
Snídaně formou švédský stůl od 7-10. Míchaná vajíčka, omelety, párky, margarín, jahodový džem, med, toasty, opékané banány, ovoce ananas, džus, černý čaj (moc dobrý), instantní kafe. Všude čisto, personál příjemný, nevtíravý.
Dopoledne jsme se vydali na krátkou prohlídku rušné Arushe. Všude plno místních, rušný chaotický provoz na ulici, motorky, malé taxi tuk tuk, džípy místních agentury mířících na safari, auta všeho druhu. Čekala jsem větší nepořádek, ale i tak... prach všude. Přejít ulici náročné, nedávají přednost, jezdí ze všech stran. Byla neděle, v místním kostele probíhala mše, hudba jako na diskotéce. Zamířili jsme do banky (na naše poměry spíš směnárny) vyměnit dolary za tanzanské šilinky. Za 100 USD jsme dostali 250.000 TNS, jsem bohatá : D A pak jsme se vydali na tržiště, kde se dá koupit všechno možné i nemožné. Domácí potřeby, oblečení, jídlo, koření, ovoce, zelenina, vše krásně naskládané. Až oči přecházejí. Prodávají převážně ženy. Proplétali jsme se spletí prašných chodbiček, v podstatě všichni prodávali podobný sortiment zboží. Místní nás s úsměvem zdravili jambo (ahoj), chtěli se dát do řeči, ale nic nám nevnucovali. Celým tržištěm se nesla vůně ovoce, zeleniny míchaná s pachem sušených rybiček, porcovaných ryb, kuřat (bez chlazení samozřejmě). Okaté děti na nás zvědavě koukaly.
Ještě jsme skočili do místního top supermarketu, kde mohou jen turisti a místní z vyšších vrstev a nakoupili balenou vodu, colu a nějaké sladkosti. Pak jsme si dali na hotelu výborný oběd, curry kuře s rýži (20.000 TNS). Odpoledne jsme ještě jednou vyrazili na tržiště a pak na večeři do Safari bistra. Sice jsme na jídlo čekali skoro 2 h, rozuměj vařit pro 10 lidí asi dlouho nezažili, ale dočkali jsme se výborného gastro zážitku (na místní specialitu jsem si netroufla, tak sázka na jistotu - boloňské špagety za 12.000 TNS). V mezičase nám Kryštof dal informace k výstupu na Meru, co zabalit a co od treku čekat. Večer jsme ještě poseděli na hotelu, popili pivko a pak dobalit krosnu a hurá do hajan nabrat síly na náš první tanzanský trek.
