Hiking TURECKO 7. den - ARARAT 3. DEN / Ararat Summit (5137 m)
ARARAT Zápisky
Pá 10.7. DEN SEDMÝ
3. DEN ARARAT TREKU
Z C1 (4200 m) ARARAT SUMMIT (5137 m)
4,8 km ↑ 1058 m ↓ 1058 m
Noc byla jasná. Ve 2:00 snídaně. Nemám moc hlad, ale něco do sebe musím dostat, teplý čaj je skvělý, nechci pít příliš, ať během výstupu nemusím na záchod... Bereme si ještě výstupový balíček, čoko tyčinku se sušenkou, perník a jablko. Zdeněk nám u snídaně sděluje, že s námi na vrchol nejde a vrací se do Base Campu. Srdíčko mu hapruje, má po operaci i po infarktech, takže tělo mu vystavilo stopku. Je nám to líto, ale je to správné rozhodnutí.
Ve 2:45 za svitu čelovek vyrážíme směr vrchol. Jdou s námi dva místní průvodci. Amin jako první udává velmi pomalé tempo a na konci zkušený usměvavý Mehmet. Jsou 2°C, nefouká, je příjemně. Nad hlavou svítí měsíc a v temnotě se rýsuje černá masa hory. Vysoko nad námi září světelný had trekařů, kteří vycházeli na vrchol o půlnoci a v jednu ráno. Prošli jsme kempem C1 a překračuje roztrhané pytle s odpadky, které jsou rozházené úplně všude. Prý to byl medvěd... Jsme na místě naší včerejší aklimatizace.
Svah má sklon 30°, uaa, hlavně neuklouznout, je strašně moc strmý. Mačky zatím zůstávají v batohu a my stoupáme ve zmrzlých stopách, které vytvářejí ve svahu schody, tak akorát na špičku boty. Docela adrenalin, špatný krok znamená, že jedeš dolů! Pod námi hluboko dole svítí města, nádherný pohled. Letos bylo v zimě na horách strašně moc sněhu, který nestačil roztát a my teď v červenci na Araratu zažíváme zcela jiné podmínky. Na sněhu se obvykle chodí jen 100 metrů těsně pod vrcholem...
Sněhový svah je úspěšně překonán a začíná skalní kamenitá pasáž, místy je chodník pokrytý ledem, tak hlavně opatrně. Terén je strmý, připomíná chození ve Vysokých Tatrách, občas si pomáhám rukama, ostatní mají trekové hůlky. Pomalu se rozednívá, kolem nás se převaluje mlha mísící se s mraky. Amin zastavuje na pár minut na pauzu, napít se a doplnit energii.
V 5:20 vypínáme čelovky a nasazujeme mačky. Jsme ve výšce cca 4600 m. Čeká nás 600 výškových metrů v mačkách, normálně se chodí jen 100... Sklon svahu je opět velmi strmý.
Je to náročné, svah vypadá nekonečně. Ale za chvíli vystoupáme na plošinu, na které se nám konečně Ararat ukáže v celé kráse : )) Dostali jsme se nad mraky a nad Araratem je azuro, úplně úžasný pohled, ale ještě je to kus. Tady oblékám péřovku a také vidím své první vidmo :)) V 7:24 stojím mezi prvními na vrcholu, loguji v Horobraní, letos tu ještě nikdo přede mnou nebyl. Obrovská radost, obrovská euforie, že jsme to zvládli a to úžasné počasí s výhledy za odměnu. Fotíme se, objímáme a gratulujeme si. Společná fotka a až musíme dolů.
Zpět do C1 to jde rychle, jdu s Ehmetem, trhneme se od skupiny a do kempu C1 přicházíme velmi brzy v 9:55. V jídelním stanu je už pro nás připravená svačina. Ve 12:00 je v plánu odchod z kempu C1 do základního tábora, mezitím sbalení věcí do duffle a předání zavazadel pro koně. Návrat do base campu ve 13:30. Po cestě dolů neodolám a kupuji si modré funkční tričko s potiskem zasněženého Araratu s pasoucími se koňmi v údolí na úpatí hory :))
