Hiking TURECKO 6. den - ARARAT 2. DEN / Camp C1 (4200 m)

9.7.2026
10:01 to 12:43
duration
2:42:35
4.19 km
729 m

ARARAT Zápisky

Čt 9.7. DEN ŠESTÝ

2. DEN ARARAT TREKU
Z BASE CAMPU (3300 m) DO C1 (4200 m)
4,1 km ↑ 729 m ↓ 20 m
AKLIMATIZACE NAD C1
1,2 km ↑ 78 m ↓ 78 m

Spalo se překvapivě skvěle, v noci foukalo jen mírně. Obavy, že bude hodně profukovat do stanu přes mezery v rámu dveří s poškozeným zámkem, který nejde zamknout, se díkybohu nenaplnily. Spacák hřál jako kamínka. Zámek mám zavřený provázkem omotaným kolem petlice, improvizované řešení, ale funguje... Vstávám v 5:00. Teplota ve stanu 6°C. Nechce se mi ze spacáku, tak dopisuji zápisky. Kolem půl šesté začíná pršet, kapky dopadají na plášť stanu a vytvářejí příjemný zvuk, jen ta představa jít do mokra na záchod už tak příjemná není V 5:50 je po dešti, tak šup na wc. Ranní hygiena, sbalení věcí na trek a do dufflu pro koně.

Snídaně v 8:00. Na krátký, ale strmý trek do kempu C1 vyrážíme v 10:00. Ve 12:10 jsme ve výšce 3900 m. Jde se skvěle. Terén je více kamenitý. Míjí nás koně s nákladem našich zavazadel, ale do kempu vynáší všechno možné, včetně pěnových matrací, židliček do jidelních stanů. Terén je strmý, všude příliš mnoho kamenů, absolutně nevhodné pro koňské nohy! Také je vidět, že se koním v tom nechce chodit a pasáci je hodně pobízejí. Jsme i svědky zranění jedné kobylky, které si zaklínila přední nohu mezi šutry, stojí vedle ní i její malé hříbě, které čeká stejný život v takové dřině... Velmi smutné :((

Kousek pod kempem, ve výšce 3750 m, je postavený stánek se suvenýry. Mají trička, tašky, pletené oblečení typu rukavice, čepice, ponožky, náramky, ale i magnetky. Jednu moc pěknou kupují za 5 euro. Nechávám ji v batohu, se kterých jdu na vrchol. Mami tak ode mě dostane vrcholovou magnetku : ) Po cestě potkáváme další trekaře, jsou z Polska a Slovenska. Celkově je tady v kempech, tak 1/3 klientů, sezóna velmi netypická, ale pro nás super, horu máme takřka pro sebe.

Do kempu přicházíme ve 12:40. Přivítá nás kuchař a další průvodce, Mehmet který půjde s námi na vrchol Araratu, místo Vulkana, který zůstal v base campu, necítil se dobře. Čeká na nás malé občerstvení, oříšky, sušenky, keksy, tyčinky, rozinky, vynikající sušené datle, rozinky, vodní meloun na osvěžení, v termosce čaj a v druhé horká voda. Chvíli si odpočineme, dáme věci do stanů, tentokrát máme jen 3 velké stany, kam se vejde 6 lidí. Jsem přidělena k Eliščině rodině, kterou tvoří Karel a její syn Kvido. Super :)))

Pak jdeme na krátkou procházku o 100 výškových metrů výš, až tam, kde začíná strmý svah se sněhovým polem. Svítí sluníčko, sedáme na vyhřáté kameny a necháme naše těla aklimatizovat na výšku přes 4300 m. Je tu nádherný klid. Vracíme se do stanů. Vybaluji spacák a nafukuji novou karimatku Nemo Tensor Extreme. V 17:00 se podává oběd, vynikající kuře s těstovinami. Amin nám dává info k následujícímu velmi brzkému ránu, kdy vyrážíme na vrchol :)) Také dostáváme školení jak nasazovat mačky a jak s nimi chodit. Jsme jen tři, kteří mají svoje z domu, zbytek dostává vypůjčené mačky od místní agentury. Jsou značky Climbing Technology, stejně jako mám já, takže dobrá volba. Jdeme spát brzy, ale většina moc dobře nespí. Ve stanu jsou 4°C. Nějakým záhadným způsobem tvrdě usínám a probouzím se těsně 15 minut před snídaní v 1:45. Vidím vedle sebe probuzenou sedící a usmívající se Elišku, ptám se jí jestli jde ven na záchod a ona říká ne, že už vstáváme :D No, být ve stanu sama, tak zaspím : D Mám už vše zabaleno, takže v pohodě. Ararat čeká, jupí jde se na to : ))

Tomáš Nejedlý: Takže Tě čeká MIX a cepíny?
Šárka: Ararat není lezecký terén, ale v zimních podmínkách, v místech s prudkým sklonem se může cepín hodit, my jsme potřebovali jen mačky. Cepín měl náš průvodce Amin, aby vysekával do zmrzlého sněhu "schody", abychom se bezpečně udrželi ve svahu, kde byly jen mělké žlábky a nevešla by se tam špička boty

Peaks

Share